Slovník vojenského slangu (Rakouská armáda 1914)


První světová válka

Slovníček vojenského slangu je i součástí knihy František Černý: Moje záznamy ze světové války 1914–1918:

Atalerie – viz heslo Artilerie.

Artilerie, někdy též atalerie – dělostřelectvo.

Execírovat – cvičit na vojenském cvičišti. Odvozeno od německého exerzieren (cvičit).

Batalion, slangově baťák – vojenská jednotka, tzv. prapor. Její velikost se může podle jednotlivých armád značně lišit. Od slova batalion je odvozen slangový výraz marška, marš batalion, maršbaťák, který označuje pochodující jednotku. Někdy se však slovo batalion nepřesně používá i jako synonymum pro jednotku na úrovni kumpanie (slangově kumpačka). To je ovšem mnohem jasněji definovaný vojenský útvar o síle 100 mužů (setnina), čili rota na úrovni římské centurie.

Dekung, německy Deckung – úkryt; od toho české zdekovat se (ukrýt se, uklidit se).

Dienstfrei – zproštěn služby.

Esšálek – kovová jídelní miska. Odvozeno z německého Essschale (jídelní miska), resp. Essen (jíst pokrm) a Schale (miska). Později užíváno označení ešák, respektive ešus.

Feldflaška – polní lahev, tj. čutora; odvozeno od německého Feld (pole ve vojenském smyslu slova) a Flasche (lahev).

Feldwebel – viz heslo Šikovatel.

Hauptmann – viz heslo Hejtman.

Hejtman, německy Hauptmann – setník, respektive velitel batalionu; podřízený obrsta (plukovníka).

Honvéd – v té době příslušník uherské domobrany, respektive uherského vojska.

Hulán – příslušník polské kavalerie v císařské armádě.

Inspicírung – inspekce, kontrola.

Kamarád (z francouzského camarade) – druh, tovaryš, důvěrný přítel, obyčejně stejného stáří a stejného zaměstnání, prožívající společný úděl; z toho české lidové kamarád, platící zvláště o mládeži vychovávané za stejných okolností. V období první světové války běžně používáno mezi mnoha spolubojovníky.

Kaprál – viz heslo Korporál.

Kaverna – doslova dutina, v odvozeném smyslu skalní nebo v zemi vyhloubený úkryt.

Komisárek – hovorové označení pro druh hranatého chleba, který konzumovali vojáci. Původně z černé žitné mouky, během války byl ale nastavován různými náhražkami.

Korporál, hovorově kaprál – v armádě jedna z poddůstojnických hodností.

Kvér – puška.

Mašírovat – pochodovat, šlapat v šiku, jít pěšky. Odvozeno od německého marschieren (pochodovat).

Maršbaťák – viz heslo Batalion.

Menáž – viz heslo Mináž.

Mináž, případně menáž (z německého Menage) – společná vojenská strava. Odtud také termín minážovat (stravovat se, konzumovat).

Obrst, případně oberst – hovorové označení plukovníka v rakousko-uherské a rovněž v tehdejší německé armádě.

Pulver magacín– stráž prachovny se střelným prachem, respektive ostraha muničního skladu.

Saniterák – dobové slangové označení pro lékařskou obsluhu sanitky. Ekvivalent dnešního pojmu saniťák.

Sapér – ženista, příslušník stavebního vojska, který buduje zákopy, opevnění a odstraňuje překážky.

Strozok nebo též štrozok – slamník; odvozeno z německého Stroh (sláma) a Sack (vak).

Superarbitrace – přezkumné řízení ke zjištění schopnosti či neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou službu. V zásadě ovšem užíváno především jako synonymum pro zneschopnění další vojenské služby.

Šarže – obecné synonymum pro vojenskou hodnost. Autor má na mysli blíže nespecifikované nadřízené.

Šikovatel, německy Feldwebel – poddůstojník, fungující jako služby vedoucí, zajišťující pro důstojnictvo v případě potřeby prakticky všechny potřebné úkony.

Šteluňk – palebné nebo bojové postavení.

Švarm, respektive Schwarm – slangové dobové vojenské označení pro skupinu střelců (pěšáků), nejmenší taktickou jednotku. Švarm byla asi polovina pěšího družstva.

Švarmlinie, respektive Schwarmlinie – bojové rozmístění střelecké pěší jednotky v souvislé linii (v řadě) s určitými rozestupy mezi vojáky.

Vachcimra – v dobovém vojenském slangu místnost pro stráž, strážnice.

Varta – stráž (z německého warten – čekat, hlídat, hlídkovat). Odtud také české vartovat či držet vartu.

Vertr – nemocniční zřízenec.




Nahoru