František Černý: Moje záznamy ze světové války 1914-1918

Humorně laděné kapitoly vystřídá napětí a sugestivní popis válečných akcí v okolí města Černovice. Všude kolem bouchají mohutná děla, létají šrapnely a hvízdají kulky. Každou noc je obloha osvětlována září explodujících granátů. Pak ruská armáda získává převahu. Čtenář téměř nedýchá, když sleduje popis štvanice, při níž autor knihy se zbytkem armády skoro týden prchají desítky kilometrů, aby ruské pronásledovatele setřásli. Děj knihy se přemisťuje do zalesněných kopců romantických Karpat, kde probíhá klasická poziční válka. To je Rodna, Cârlibaba, Vatra Dornei a další místa ukrytá v kopcích severního Rumunska. Prožijte tuto strastiplnou a napínavou cestu společně s jejím autorem.

Řekli a napsali o knize

„První světová válka za sebou zanechala mnoho miliónů obětí z řad vojáků i civilistů. Období let 1914 až 1918 však nebylo pouze ve znamení prolévání krve, očima prostých vojáků tehdy docházelo i k poznávání nových krajin, neznámých národů či jazyků. […] Jedním z vojáků, kteří se z bojišť první světové války vrátili a zanechali písemný odkaz, byl i František Černý, rodák z Chýnova u Tábora, jenž bojoval na východní frontě v Bukovině, v oblasti dnešní Ukrajiny a Rumunska. […] Autorův styl je velmi čtivý a dokáže čtenáře plně vtáhnout do popisovaných událostí. Barvitě rovněž vykresluje prostředí Bukoviny, v němž strávil několik měsíců prosycených válečnými zkušenostmi. Velmi zajímavé mohou být z pohledu etnologa […] kniha je významným písemným pramenem nejen z hlediska vojenské historie, ale i z hlediska topografického či etnologického.“ – recenzovaný časopis Slovanský přehled, 2015

„Osvěžující i poučnou knihou s tématikou první světové války je memoárová publikace Moje záznamy ze světové války 1914–1918. […] Autor líčí, jak se u města Černovice proti sobě zakopala ruská a rakouská armáda. Pak přišel drtivý útok ruského generála Lešického. Během několika dní získal v rámci Brusilovovy ofenzívy víc jak půlku Bukoviny. Rakouská armáda se před nepřítelem dala na zběsilý útěk, který bezpochyby patří k nejtrapnějším okamžikům celého rakouského vedení války. Autorův sugestivní popis masového úprku ve čtenářích vzbuzuje smích a zároveň nahání husí kůži. […] Nejde o hrdinský epos ani o vznik legionářských tradic. Autor byl […] odeslán do války, která mu byla ukradená a jejíž ideály nesdílel. Dostával rozkazy, které postrádaly zdravý rozum. […] nicméně vedl pečlivé faktografické zápisky, které pravdivým a čtivým způsobem dokáží vzrušovat čtenářskou fantazii. Vnímavému čtenáři zároveň otevírají oči.“ – Knižní novinky, 2014

„Patřím mezi laiky, o první světové jsem doteď dohromady nic nevěděl. Nechtěl jsem ale chuť číst žádné obsáhlé obsáhlého typu "válka den po dni" apod. Z toho se mi ježily vlasy. Chtěl jsem něco lidsky výživnějšího. Kniha F. Černého "Moje vzpomínky…" byla dobrá volba. Je to osobní vyprávění obyčejného chlapa z jižních Čech, který do války nechtěl, ale musel. Hodně živě popisuje příchod do armády, pak budováno zákopů někde u Dunaje a potom ostré boje v Bukovině (dnešní Rumunsko a Ukrajina). Musím říct, že to je hodně sugestivní čtení, které čtenáře strhne. Letíte bojištěm a šrapnely vám lítají kolem hlavy. Protože byl autor v civilu účetní nebo něco podobného, tak do vzpomínek nenápadně dává i docela dost faktografie (datumy, místní reálie, počty zabitých apod.), čili to je realita se vším všudy, žádná vybájená fantazie. Protože je většina knihy věnovaná Bukovině, o které se jinak moc nepíše (zatím jsem viděl téměř výhradně knížky s náměty "Legionáři", "Piava", "Západní fronta", tak tyhle vzpomínky F. Černého myslím můžou být zajímavé čtení i odborného historika. Mě ale oslovil hlavně příběh, velké množství fotografií a ocenil jsem i doslov, ve kterém vydavatel řekl vše podstatné, co jsem k příčině první světové potřeboval vědět. Takže za mě užitečná kniha, která mi pohodlně pomohla pochopit válku se všemi souvislostmi.“ – čtenář David v recenzi na webu Kosmas.cz

» Zrovna čtu zajímavou knihu… – čtenář Daniel Rother, 2014

Obsah knihy

• Rok 1914
• Následky
• V zákopech u Prešpurku
• Pobyt ve Stetteldorfu
• Odjezd do Kirlibaby
• Pobyt v Kirlibabě
• První rány z děl
• Dolžok a hrůzy jeho
• V týlu a na frontě
• Útěk před nepřítelem
• V karpatských lesích
• Cesta z Karpat do nemocnice
• Druhá těžká nemoc
• O autorovi knihy a významu světové války
• Základní informace o Bukovině
• Souhrnný slovník vojenských výrazů
• Ediční poznámka

Bibliografické údaje

Klíčová témata, kterým se kniha věnuje

První světová válka, Světová válka, Velká válka, 1914–1918, atentát, Sarajevo, Sarajevský atentát, František Ferdinand (Franz Ferdinand), Srbsko, Gavrilo Princip, Východní fronta, Brusilovova ofenzíva, Brussilow'scher Durchbruch, generál Alexej Alexejevič Brusilov, generál Lečickij / jenerál Lešický, Mörser (moždíř, hmoždíř), zákopy, zákopová válka, příčiny první světové války, důsledky první světové války

Lokality, ve kterých se děj knihy odehrává

Čechy
České Budějovice, Číčenice, Cheb, Chýnov u Tábora, Libějice (dnes Libějovice), Netolice

Uhry
Bratislava (Prešpurk), Szolnok (město v centrální části dnešního Maďarska)

Dolní Rakousko
Absdorf (dnešní dolnorakouský městys v okrese Tulln), Neuaigen (zámeček a obora), Stetteldorf (dnešní městečko Stetteldorf am Wagram), Tulln an der Donau (město v dolnorakouském okrese Tulln)

Bukovina – dnešní Rumunsko
Dorna Watra, dnešní rumunské město Vatra Dornei v jižní Bukovině u ústí říčky Dorny do Bystrzyce, dobře známé, významné lázeňské a lyžařské středisko; Jakobeny, Jakobena, dnešní Iacobeni, obec na severu Rumunska v župě Suceava, asi 25 kilometrů jižně od obce Cârlibaba; Kimpolung, dnešní Câmpulung Moldovenesc na severu Rumunska, v župě Suceava; Kirlibaba, Cârlibaba, zastaralé Cîrlibaba, německy Ludwigsdorf, obec na severovýchodě dnešního Rumunska v župě Suceava, v historickém regionu Bukovina; Kolosvár, dnešní Cluj-Napoca, česky Kluž, město v rumunském Sedmihradsku; Franzthal; Sučava, dnešní Suceava; Lukovytsya (vesnice); Luština – vrch Luczina (1 590 metrů) na sever od obce Cârlibaba; Órodna, maďarsky Óradna, rumunsky Rodna-Veche, dnešní obec a konečná železniční stanice Rodna v sedmihradském okrese Bistrica-Năsăud na území Rumunska; Pietrosul Rodnei (2 303 metrů) a Ineu (2 279 metrů), nejvyšší vrcholy Rodenských hor ve Východních Karpatech (dnes Muntii Rodnei v severním Rumunsku); Radouz či Radauz, dnešní Rădăuti v severovýchodním Rumunsku; Rotunda – vrch Rotunda (Pasul Rotunda, 1 271 metrů), asi 14 kilometrů od obce Cârlibaba; Seret, příhraniční rumunské město Siret; Tatarka – vrch Tătarca směrem na sever od obce Cârlibaba; Wama, dnešní Vama v hornatém regionu severovýchodu Rumunska, v župě Suceava

Bukovina – dnešní Ukrajina
Bojany, dnešní Boyany u ukrajinského města Černivci (Černovice); Curín, dnešní Tsuren u ukrajinského města Černivci (Černovice); Mahala, dnes předměstí ukrajinské Černivci (Černovice) na východě města; Mamornice, dnešní Mamornytsya u ukrajinského města Černivci (Černovice); Molodia, dnešní Molodiya, součást ukrajinského města Černivci (Černovice); Ostritza, dnešní Ostrytsya, součást ukrajinského města Černivci (Černovice);

Pro další informace Viz také článek Slovník vojenského slangu z období první světové války

• Opravy a doplnění

Partner knihy

Neváhejte a navštivte turisticky atraktivní místa současné rumunské Bukoviny. Procestujete hluboké karpatské lesy a na vlastní oči uvidíte romantické scenérie místní panenské divočiny. Cestu vám zajistí specializovaná cestovní kancelář Kudrna – Pohodová i aktivní dovolená.